|
Jednou tak zdrhnout
svému stínu, na chvilku nemuset
se bát, že
zešílím už na kvadrát, nebrat si každou
pitominu a nepotkat se, jak
se šinu, do
kamrlíku pro špagát… Jednou tak zdrhnout
svému stínu, na chvilku nemuset
se bát! Vyhodit oknem
meducínu, do
hajzlmísy přestat řvát o pomoc…
Já bych tak moc rád uvěřil, že se
nepominu! Jednou tak zdrhnout
svému stínu… |
|
© vtg 2012
